Hned na úvod tohoto článku bych ráda zmínila, že použití domácího pracího prášku na pleny je sporné. Někteří výrobci plen nedoporučují mýdlový sliz, a to z toho důvodu, že jeho výroba je alchimie a není nikde přesně stanovený poměr surovin ani dávkování. Mýdlový sliz tak může pleny i pračku zanášet. Prací prášek je ze stejných surovin jako mýdlový sliz, jen v sypké formě, takže se teoreticky toto nedoporučení vztahuje i na něj. Hodně maminek ale v domácím pracím prášku pleny pere bez problémů. Osobně využívám domácí prací prášek pouze na oblečení. Přešla jsem na něj z důvodu zhoršení atopického ekzému u starší dcery.
Jak nedat prostor usazeninám
Důležité je z mého pohledu dostatečné vymáchání na konci praní a doporučuji také přidat ke každému praní máchadlo z kyseliny citronové - návod na výrobu najdete zde. Mírně kyselé máchadlo neutralizuje zásaditou prací lázeň a pomáhá tak lepšímu vymytí pracích prostředků a nečistot, prádlo změkčí a působí i proti usazeninám v pračce. Při střídání pracích prostředků a pravidelném čištění pračky zanesení pračky nehrozí. Zanášení pračky souvisí s tvrdostí vody, pokud tedy máte vodu tvrdou, čistěte pračku pravidelně. Na čištění pračky nemusíte sahat po komerčních čistících prostředcích, ale můžete opět využít kyselinu citronovou nebo ocet. Nalejte do pračky 1 lit octa nebo nasypte do přihrádky na prací prášek 100g kyseliny citronové a pusťte program na 90oC.
Proč domácí prací prášek vyzkoušet?
V poslední době stále více lidí bojuje s různými alergiemi, vyrážkami a ekzémy. Tyto problémy může vyvolávat i běžná kosmetika a komerční čistící a prací prostředky. Obsahují totiž dost často chemikálie, barviva, optické zjasňovače a různé vonné látky, které mají zajistit vůni a zlepšit účinnost praní či čištění. Mohou však u citlivějších lidí obzvláště u dětí vyvolat alergii, která se ze začátku může projevovat svěděním, později i vyrážkou. Přes kůži se navíc tyto látky mohou dostat do těla a způsobit mnohem vážnější problémy - například dušnost nebo migrény. Rizikovou složkou mohou být i parfémy, a to jak syntetické, tak přírodní, mezi alergeny patří například skořice a citrusy.
Důvodem, proč se tyto problémy v poslední době rozmohly, jsou mimo jiné i moderní úsporné pračky. Dnešní pračky totiž extrémně šetří vodou, díky čemuž není prádlo dostatečně vymáchané a mohou v něm tak zůstat zbytky pracích prostředků, které pak vyvolávají výše zméněné reakce. Alergie může vzniknout kdykoliv v průběhu života na látky či prostředky, které jste dříve běžně bez problémů používali.
Pokud se u Vás vyskytnou zdravotní problémy typu svědění, pupínky či puchýřky, zkuste změnit prací prostředek a zkontrolovat dostatečné vymáchání prádla v pračce. Případně si můžete místo používání drahých chemických pracích prostředků zkusit vyrobit vlastní domácí. Není k tomu potřeba nic speciálního. Nemusíte se bát, že by domácí prací prášek nefungoval, především proto, že stejný základ (soda + saponát + bělidlo) najdete i v kupovaných pracích prostředcích. Máte však prací prostředek bez dalších bonusů - optických zjasňovačů, umělých parfemací a plnidel, které mají za úkol jen zvýšit množství pracího prostředku v balení.
Domácí prášek na praní
Základem domácího pracího prášku je uhličitan sodný neboli prací soda a saponát (mýdlo). Saponát pomáhá odstranit špínu z povrchu prádla, prací soda pak změkčuje vodu, rozpouští tuk a odstraňuje skvrny.
Na bílé prádlo je třeba přidat do pracího prášku přírodní bělidlo (na bázi kyslíku). Stejné používají i výrobci komerčních i ekologických pracích prostředků. Jedná se perkarbonát sodný neboli peruhličitan sodný či peroxouhličitan sodný. Perkarbonát se během praní rozkládá na sodu a peroxid vodíku, který má bělící účinek. Aby tato rekace proběhla, je třeba prát alespoň na 60 stupňů případně přidat do pracího prášku aktivátor perkarbonátu (TAED). Přidává se asi 5% (50g na kilogram) váhy perkarbonátu.
Návodů na výrobu domácího pracího prášku najdete na internetu několik, zde je jeden z nich:
Návod na výrobu
100 g mýdla v kostce či mýdlové vločky (olivové, marseilsské, jelen, mýdlo na praní)
1 kg uhličitanu sodného (sody na praní)
Mýdlo nastrouhejte na jemno a smíchejte s uhličitanem, směs důkladně promíchejte a uložte do vhodné uzavíratelné nádoby. Dávkujte 2-3 polévkové lžíce dle množství prádla a míry zašpinění přímo do bubnu. Pro vůni lze přidat do prášku esenciální olej, ale je potřeba řádně protřepat, aby se vůně rovnoměrně rozprostřela ;-)
na bílé prádlo přijdejte navíc:
500g perkarbonátu sodného
25 g TAEDu (aktivátoru perkarbonátu při praní na nižší teploty)
Domácí prací prášek si většinou s běžnými skvrnami poradí. Na extrémně zašpiněné prádlo, například na dětské oblečení se skvrnami od jídla, můžete použít perkarbonát i v případě barevného prádla, je potřeba ale dodržet dávkování a nedávat perkarbonát přímo do bubnu, aby na prdále nevznikly skvrnky a aby nevybledlo. Na barevné prádlo dávkujte maximálně 1 lžíci perkarbonátu, dávkujte do přihrádky na prací prášek případně nejdříve rozpusťte ve vodě.
Kdy raději sáhnout po něčem jiném
Pozor si při používání domácího pracího prášku dejte při praní polyesteru (například mikrovlákno, fleece, staydry), ten se totiž mýdlem zanáší a stává se tak nepropustným, což konkrétně u plen není zrovna žádaný stav. Moč neprojde skrz, ale steče po materiálu do boku a plena pak proteče kolem nožiček. Naopak využít toho můžete například u fleecových svrchních kalhotek, u kterých jejich nepropustnost oceníte ;-) Domácí prací prášek také není příliš vhodný na funkční prádlo.
